Kouzla a Kódy

Péťa Novák seděl před svým počítačem v prázdné učebně informatiky, jen modré světlo monitoru osvětlovalo jeho unavený obličej. Venku se už stmívalo a dlouhé stíny se táhly chodbami školy jako prsty nějaké neviditelné ruky. Měl zůstat po vyučování a dokončit projekt, ale něco ho znepokojovalo daleko víc než nedodaná domácí úloha.

Už třetím dnem zaznamenával podivné anomálie v školní síti. Soubory se objevovaly a mizely, jako by někdo procházel systémem a zanechával za sebou digitální otisky. Ale nebyly to obyčejné stopy hackera – byly to vzory, které připomínaly spíš starověké runy než kód.

"Co to sakra je?" zamumlal si pod nos, když na obrazovce zablikalo něco, co vypadalo jako symbol. Složitý, spirálovitý tvar, který se na okamžik objevil mezi řádky kódu a pak zmizel, jako by tam nikdy nebyl.

Náhle se za ním ozval tichý škrábavý zvuk. Péťa se otočil, srdce mu bušilo rychleji. V tmavém koutě učebny stála vysoká, hubená postava v tmavém plášti. Žena – alespoň si myslel, že je to žena – měla dlouhé šedivé vlasy a oči, které ve světle monitoru vypadaly téměř stříbrné.